Pardubice 2006

5. - 7. 5. 2006

Disciplíny – všechny byly náročné na orientaci.

1. 750 metrů dlouhý úsek lesní cesty prohledat ( 15 metrů na každou stranu ), za 20 minut. Neznámý počet figurantů ( byli tam dva ).
2. Plošné vyhledání - prostor lesa byl rozdělen na sektory A až F, orientační bod jeden, a to cvičák. Mapka s poměrným měřítkem. Nejdříve jsme měli prohledat prostor B a do půl hodiny hlásit počet nalezených osob ( nikdo tam nebyl ). Pak jsme vysílačkou dostali přesné kóty bodu, který máme prohledat ( nikdo tam nebyl ). Na závěr jsme se měli dostat do prostoru F a prohledat jej ( tři děti - dvě volně pohozené a jedno na posedu ).
3. Sutiny - letecký snímek, mapka. Časový limit 1,5 hodiny ze cvičáku dojít na sutiny, prohledat a vrátit se na cvičák Kdo našel první, hodil bodovanou řeč se zdravotníkem o záchraně nalezeného ubožáka. Dva lidi leželi na zemi a jedna pobíhala zmateně po prostoru.

Příjezd – v pátek večer. Varákům se podařilo prošvihnout prezenci a úvodní zasvěcení do principu závodu. Akorát jsme vybalili stany, nakrmili psy a mazali do hospody. Stihli jsme jedno pivo a byla zavíračka.
Posezení pod lampou – probírali jsme světové události (hlavně náš sjezd) ze všech stran. To jsme se zase jednou nasmáli. Šli jsme spát v dobré náladě až v jednu v noci.

Noc – byla zimička na dva psy, jeden nestačil.

Unikátní výhled – ze suchého hajzlíku jsme sledovali pastvinu plnou koní.

Cesta – byla v celku bezproblémová disciplína. Každý našel alespoň jednu osobu. Šlo o to, netrápit psa na prostoru, který přehlédnu okem.

Plochy – problémy nastaly až s prostorem F. Někdo ho našel a ztratil se v něm. Někdo ho našel po dlouhém a vyčerpávajícím boji. Někdo si otočil mapu o devadesát stupňů a prohledal všechno, kromě prostoru F. Nakonec jsme svůj omyl odhalily a cválali ke cvičáku splnit aspoň časový limit.

Sutiny – mírné starosti nastávali s chodící osobou. Starosti katastrofálních rozměrů nastávaly u pohovoru se zdravotníkem. Ten šupák si nás pamatoval z loňska a dal nám to pěkně spapkat.

Kamarády z lesa – jsme si každý donesl. Stovky klíšťat, po zimě vyhládlých, o nás projevily zájem.

SMS – výkon v lese zbloudivších Karkulek hrubě okomentoval Mirek SMSkou. Posuďte sami: „Blahopřejem! Především upřímnou soustrast pozůstalým po obětech a na vás bych podal trestní oznámení. Doufám, ze vás zavřou až zčernáte.“

Školení – rozzuřený zdravotník si nás vychutnal ještě jednou. Bylo nás víc,tak jsme ho uplácali čepicí. Pár chytrých rad se ale snad ujalo.

Jezdecké umění – zkritizovali jsme styl místních rajťaček, které štvaly koně po přilehlém obdélníku.

Večer – opekli jsme buřty, vypili pívo, jedno, dvě.......a do jedné v noci vedli nezávazné, ale poučné, vtipné i a dokonce i moudré řeči.

Neděle – cvičně jsme si přehopsali překážečky, vychutnali vyhodnocení, sbalili stany a uháněli k domovům.

Bobík – v pondělí Zuzana zjistila, že Bobík závodil s prasklou sponou pánevní. To je hrdina, co? Ani si nestěžoval. Přejeme brzké uzdravení.

Dík – patří všem, kteří se podíleli na přípravě a organizaci závodu.

Poučení – je třeba si začít budovat orientační smysl! Nebo orientální nesmysl?????